Listopad 2016

Přes hory a doly – za Annou Horovou

16. listopadu 2016 v 19:36 | Darina |  Genealogické hádanky
Že hledání původu mé praprapra-babičky, Anny Horové, bude oříšek, jsem tušila od samého počátku. Matriční záznamy křtů jejích dětí vyznívaly hodně zmatečně. Rozmotat tento gordický uzel dá ještě pořádnou práci.

To, co se zatím nepodařilo najít, je matriční záznam o sňatku Josefa Fidlíka s Annou Horovou, Svatba se musela odehrát někdy před rokem 1832. Vzhledem k tomu, že Josef se narodil r. 1806, lze počítat s tím, že se pravděpodobně neoženil dříve, než v 18 letech. Spíš o něco později. Je tedy potřeba prohledat matriky v rozmezí let 1824 až 1832. V Dolanech se taková svatba neudála. Chtělo by to tedy podívat se do rodiště nevěsty. Jenže… kde a kdy se Anna Horová vlastně narodila?

Prohledala jsem matriční záznamy všech jejích dětí. Na konci jsem měla informace o 5 jejích dětech a spoustu vzájemně si odporujících informací. Jako rodiště se jevily nejpravděpodobněji vsi Hostín či Hosín. Blízké Hostíny jsou v okolí dva, jeden v okrese Mělník, druhý u Vojkovic. Ani v jednom se příjmení Hora nevyskytovalo.

Pokud se jednalo o Aniny rodiče, i to byla plejáda protichůdných věcí: jedenkrát byl uveden Hora, kovář, raději bez křestního jména, podruhé byl jmenován jako Josef, potřetí jako Antonín. Matka byla uvedena jako Eva. Odkud měl kovář Hora pocházet, to bylo také záhadou. Jednou dokonce bylo uvedeno, že matka uvedena jako "…dcera po Fidlovi, pastejři z Aujezdce…" Farář si evidentně vymýšlel.

Potíž je s tím, že se zatím nepovedlo najít ani to, kam rodina Fidlíků odešla z Dolan po r. 1844, jisté je, že v. 1858 byla jejich dcera Anna v Klecanech.

Zkusila jsem tedy hledat v obou Hostínech. Opět bylo jasné, že Anna se musela narodit někde mezi lety 1800 a 1812, protože narození zatím nejstaršího syna Antonína se událo r. 1832. A bingo! V Hostíně u Vojkovic se nakonec našel zajímavý záznam:

Dne 11.12.1807 se v Hostíně čp. 10 narodila nemanželská dcera Anna Horová matce Anně Horové, která měla být dcerou Josefa Hory, kováře, z Červeného Oujezda a která je padlou služebnou na Hostíně. Dále bylo poznamenáno, že narozená Anna je poddaná panství schinkovského.

Tak, a bylo to. Jenže kudy se vydat dál? V okolí se vyskytuje Červený Újezd u Hostivice. O tom jsem už věděla z pátrání po Fidlmonech a věděla jsem tudíž i to, že tam kolem roku 1780 (protože někdy kolem toho roku se matka Anny musela narodit) nežil žádný kovář Hora. Ani Josef, ani Antonín, ani žádný jiný. Pak je další Újezd poblíž Hostína a vedle Červená Lhota. Ale ani tam se Horové nevyskytovali. Červených Újezdů a Újezdců je po Čechách ještě víc. A Újezdů a Újezdců pak nepočítaně. To by byla práce na léta. Musí to jít nějak chytřeji. Panství schinkovské - je to sice nepravděpodobné, ale v kraji, odkud pocházím, jsou Žinkovy. Zkusila jsem se tedy podívat, zda se tam někde nějaký Újezd nevyskytuje. A ono že ano. Vesnice Újezd leží u Horšic, což je nějakých zhruba 8 km vzdušnou čarou od Přeštic a 20 km od mého rodného města. A představte si, v tom Újezdě, v čp. 14, opravdu žil kovář Josef Hora. Do kovárny se přiženil, ještě není jasné, odkud, snad z blízkých Letin. Oženil se r. 1776 s Kateřinou Machovou z Týniště a měli spolu 9 dětí. Nikde však žádná Anna, ale mezi potomky je dcera Eva. Vyjmenujme si je tedy:

  • Tomáš (1777) se dožil pouhých 2 dní
  • Vojtěch I (1779) žil necelé 2 měsíce
  • Lucie (1780) křestní jméno je nečitelné, ale snad jsem je přečetla dobře
  • Eva (1782) se určitě dožila dospělosti a určitě byla v nějakém smyslu padlou, protože se podařilo najít z r. 1804 záznam o úmrtí jejího pětiměsíčního syna Jana, narozeného neznámo kde, na neštovice; tato Eva by mohla být matkou Anny, protože Anin křestní záznam neoplývá přesností
  • Josef (1785) se také dožil dospělosti, v r. 1808 se oženil s Dorotou, dcerou jakéhosi Martina nečitelného příjmení a pokračoval v kovářském řemesle
  • Brigita (1788)
  • Marie (1790)
  • Alžběta (1793) zemřela po týdnu na psotník
  • Barbora I (1794) zemřela v roce na kostižer
V r. 1800 umírá kovářka Kateřina na krvotok. Bylo jí prý 41 let. Vzápětí se Josef žení podruhé (není zatím jasné, kde svatba proběhla, matriční záznam se zatím nepodařilo najít). Jeho druhou manželkou je opět Kateřina, dcera Vojtěcha snad Krse a možná z obce Kaliště u Červeného Poříčí. Spolu měli minimálně další 3 děti: Vojtěcha II (1801), Barboru (1805) a Jana (1803-1804).

Vše tedy svědčí pro to, že i ze strany Anny Horové vedou stopy zpět do mého rodného kraje. Ale zatím, dokud nebudu držet v ruce oddací záznam o Annině sňatku, je to vše jen hezká hypotéza.

Nalezenec Fidlmon

14. listopadu 2016 v 18:49 | Darina |  Genealogické hádanky
Ne, tento člověk patrně k mým předkům patřit nebude. Ani k některé vedlejší větvi. Ale… kdo ví?

Najít své předky obnáší i dnes přečíst stovky stránek matrik. Zapisovat se pečlivě, kde se kdo daného příjmení objevil, kdo byli jeho děti a kdo jeho rodiče. Chudák genealog si užije zvlášť tam, kde se příslušná rodina pomnožila zvláště co do mužských potomků. Pokud nebyli ještě příliš nápadití co do udílení křestních jmen, bolí pak jednoho nad těmi matrikami často hlava.

Při listování matrikami okolo obce Dolany jsem narazila na silnou koncentraci Fidlmanů či Fidlmonů v okolí obce Mikovice (postaru se psalo spíš Minkovice) u Kralup. Vzhledem k tomu, že ti "moji" Fidlmoni a Fidlmani se vyskytovaliv Dolanech a v Lobči - a to je co by od Kralup také kamenem dohodil - , bylo nutné se podívat i na ty mikovické. Toto příjmení se nemůže chlubit příliš velkým výskytem a vypadá to, že je opravdu krajově podmíněno. Ačkoli… Berní rula žádného Fidlmana či Fidlmona nezachycuje. Buď tedy byli kdesi usídleni a byli totálně nemajetní, nebo se objevili v kraji nějak až po Třicetileté válce. A tak jsem se pustila i do oněch minkovických. Byla to docela detektivní práce, která mne dovedla až k roku 1766 k zápisu o sňatku Jakuba Fidlmona s Rosinou Offelderovou. Rosina byla z hlediska genealoga skoro tuctová obyvatelka vesnice Olovnice, ležící mezi Kralupy a Slaným. Jakub byl přímo genealogickou lahůdkou. Oddávající farář o něm zaznamenal, že se jedná o Jakuba, který byl pře 22 lety nalezen na poli u vsi, kterou se zcela nepodařilo ztotožnit (mohlo by se jednat o Želenice). Tento Jakub byl pak na výchovu dán do Podlešína a začal se nazývat Fidlmon. Tolik o něm prozradila matrika.

Pustila jsem se tedy do pátrání. Bylo jasné, že nalezení Jakuba se událo roku 1744. Pokud by byl hodně malý, vesničané by jej určitě nechali pokřtít. Jenže… po pečlivém průzkumu matrik se sice objevil zápis o křtu dítěte 8.8.1744, jednalo se o nalezence, jenže mu bylo dáno jméno Jan. Najednou je tu víc otázek než odpovědí? Našlo se na poli jedno dítě, či dětí několik? A kde se tu vůbec vzalo či vzaly?

Odpovědí je několik. Pokud by se jednalo o dítě ztracené, patrně by pocházelo z blízkého okolí a rodiče a další příbuzní by po něm pátrali. Také se mohlo jednat o dítě odložené, o něž se matka nemohla či nechtěla starat. A proto dítě opustila buď náhodně, nebo je odložila někam tak, aby se postarala rodina otce dítěte, který se k otcovství nechtěl či nemohl přiznat. V tom případě by se jednalo nejspíš o nemluvně či maximálně batole.
V kraji se v období onoho léta navíc pohybovala pruská vojska. Teoreticky se v chaosu vojenského tažní mohly někde nějací lidé ztratit a pokud by došlo k určitému souběhu okolností, například kdyby se předpokládalo, že dezertovala celá rodina ženatého vojáka či kdyby zmizela markytánka s dítětem, nikdo by je asi úplně horlivě nehledal.
Zápis o křtu by se asi v matrice neobjevil také v případě, kdyby dítě bylo již větší (řekněme starší 5 let), umělo mluvit a dokázalo alespoň útržkovitě popsat, kým je. Své křestní jméno by si určitě pamatovalo, příjmení asi ne, spíš by své rodiče charakterizovalo povoláním. Náš Jakub mohl být teoreticky starší. Teoreticky s ním mohlo být nalezeno ještě jedno menší dítě, které pak bylo pokřtěno. Ale… Jakub si zvolil příjmení Fidlmon, ač se toto jméno tehdy tam, kde vyrůstal, nevyskytovalo. Musel k tomu mít nějaký důvod. Dopátral se něco o svém původu a rozhodl se přihlásit se nějak ke své rodině?

Tohle se asi nikdy s určitostí nedá objasnit. Bulvární tisk tehdy ještě neměl žně a ty paní, které o tom klevetily, už dávno odvál čas. Jisté je, že se zde nějaký Jakub objevil a oženil. A zanechal po sobě poměrně rozvětvené potomstvo. Někteří žijí i dnes, ačkoli již nesou jiná příjmení. Ale když jsem všechny poznatky a potomky srovnala do rodokmenu nalezence Fidlmona, objevila se genealogická shoda s jinými rodokmeny, která se týkala asi 3 osob z jedné větve. Takže Fidlmoni tu kdesi jsou.

Z přímých Jakubových potomků se mi nakonec podařilo najít 7 dětí, další generace pak zatím pouze pro jednoho ze synů. Jakub s Rosinou žili ve vsi Zeměchy a měli tyto děti:
  • Kateřina (1767)
  • Jakub (1768)
  • Jan (1770)
  • František (1773)
  • Josef (1776)
  • Václav (1779)
  • Matěj (1782)
Václav se r. 1798 žení s Kateřinou, dcerou Jana Vochomůrky z Minic. Žil v Mikovicích a měl nejméně 4 syny a jednu dceru.

Jeho syn František (1803) se dožil dospělosti, oženil se s Veronikou Drábkovou snad z vesnice Bzová u Žebráku a měli 9 potomků, z nichž ovšem většina zemřela v dětském věku. Nejstarší dcera Marie (1829) se dospělosti dožila, matriky zaznamenávají, že r. 1852 se jí narodila nemanželská dcera Karolína, která se nedožila ani 2 týdnů. Následuje syn František (1831), který se dospělosti dožít mohl. Zato žádný z dalších synů - Antonín (1834), Josef I (1837), Josef II (1839) a Václav (1841) se nedožil ani jednoho roku věku. Dcera Alžběta (1843) se dospělosti dočkala, protože i ona porodila r. 1867 nemanželského syna Josefa. V letech 1845 a 1848 následují dvě dcery se shodným jménem Josefa, ale i ony zemřely před dovršením jednoho roku věku.

Fidlík alias Fiedelmann II

5. listopadu 2016 v 19:40 | Darina |  Genealogické hádanky
V minulém povídání jsem slíbila cestu dále do minulosti za svými předky. Zatím mám zmapovanou linii od své prababičky Anny Janouškové dále k Václavu Fidlmannovi (nebo také Fidlmonovi, jak se psalo).
Pro orientaci rychlá rekapitulace:

Anna Janoušková (1858 Klecany 20 - 1914 Klatovy) - Anna Fidlíková (1838 Dolany 41 u Libčic nad Vltavou - zemřela neznámo kdy a kde) - Josef Fidlík (1806 Dolany 28 - zemřel neznámo kdy a kde) - Jakub Fidlík (1767 Dolany - zemřel neznámo kde před r. 1832) - Václav Fidlmann (1737 Dolany - zemřel neznámo kde patrně před r. 1829)

Když jsem se pustila do louskání starších matrik, objevila jsem, že Václavovým otcem byl Adam Fidlmann (1709-1780) z Jenče, který se do Dolan přiženil. Se zjišťováním údajů o Adamovi a jeho dětech je trochu potíž. Poprvé se oženil r. 1736 v Minicích, ale svatební záznam je neúplný. Farář musel myslet na něco jiného či být trochu z konceptu. Dozvíme se tedy datum, skutečnost, že Adam pochází z Jenče. Křestní jméno nevěsty chybí, příjmení je nečitelné. Zpětně šlo zrekonstruovat, že se jmenovala Anna. Manželství trvalo do r. 1749, kdy Anna umírá. Z tohoto svazku se narodilo 7 dětí, ale skoro všechny záhy zemřely.

Václav (1737) je můj prapředek. V rychlém sledu přicházejí a umírají Kateřina I (1740-1742), Anna I (1742-1743), Matěj (1744) a Jan (1745). Dospělosti se mohla dožít další Kateřina II (1747). Následuje Anna II (1749), která opět umírá v několika dnech.

Druhý sňatek Adam uzavřel po 3 měsících od ovdovění s Annou Kautskou z Chejnova u Libčic. S ní měl pak další 4 děti:

Tomáš (1750-1791) se dožil dospělosti, žil v Lobči čp. 22, byl také dvakrát ženat a jeho potomci jsou částečně zmapováni. Posledními potomky jsou dcery Kateřina Barbora (1752), Anna III (1755) a Magdaléna (1758), jejichž další osudy jsou neznámé, ale lze předpokládat, že se dožily dospělosti a provdaly.

Adam zemřel v Dolanech r. 1780, Anna patrně dožila u některé z dcer, záznam o úmrtí se v Dolanech nenašel.

Mohla jsem tedy postoupit o jednu generaci dále a hledat v Jenči. Ukázalo se, že záznam je trochu zkreslený, jednalo se totiž o Malou Jeneč, tedy dnešní Jeneček, což je v současnosti prakticky součást Hostivice.

V hledání jsem byla více než úspěšná. Fidlmannů a Fidlmonů zde bylo víc než dost, kam se člověk podíval: Jeneček, Hostivice, Svárov, Červený Újezd… Nakonec se to podařilo rozmotat. Adamovi rodiče se jmenovali Jakub Fidlmann (či Fidlmon) a Anna Zábranská. Jakub pocházel z Tachlovic, Anna z Jenečku, svatba se konala r. 1694 v Hájku.

V matrikách se podařilo doložit jejich 7 dětí, ale patrně budou ještě někde nějaké další, je zde totiž velmi podezřelá mezera mezi lety 1701 a 1709, kdy byla rodina usídlena patrně někde jinde. V současnosti tedy znám Magdalénu (1695-1720), která zemřela svobodná, Matěje I (1697), který zemřel patrně jako dítě, dvojčata Alžbětu a Matěje II (1799) - Alžběta zemřela v r. 1730 jako svobodná, Matěj se vší pravděpodobností založil rodinu a sídlil v Hostivici. R. 1701 se narodila Kateřina, následoval Adam, který se nepřekvapivě narodil na Štědrý den. Posledním dítětem je Dorota (1711).

Ze svatebního záznamu se lze dočíst, že Jakub se narodil v asi Tachlovicích kolem r. 1663 a že jeho otec se jmenoval Jan. Zde stopy končí. Z tohoto období jsou v Tachlovicích zachovány spíše fragmenty matrik. Přirozeně je možné, že se i Jan do Tachlovic přiženil, v okolí bylo mezi lety 1670-1720 toto příjmení hojné. Snad něco naznačí rejstřík k Berní rule. Pokud ne, je Jan Fidlmon nejstarším předkem "fidlíkovské" větve.