Březen 2016

Komisionální

1. března 2016 v 10:43 | Darina |  Ne-vážně
Již několik let pozoruji ve své církvi zajímavý trend. Vždy, když se objeví nějaká potřeba, jedno zda skutečná či předpokládaná, ustaví se pro danou záležitost komise. Býti členem komise je přirozeně prestižní záležitostí. Kdekdo se nechává rád nominovat do nejrůznějších komisí. Je to vlastně takovým svérázným vyjádřením církevně společenské hierarchie.

Je zde ovšem další zajímavý trend, a to vzhledem k problému, kvůli němuž komise vznikla. Máme-li komisi, lze téměř se stoprocentní jistotou předpokládat, že problém nebude nikdy vyřešen. Skoro to vypadá, že přeje-li si někdo, aby se ostatní tím problémem již nikdy nezabývali, je nejjistější cestou sestavit komisi. Taková komise se totiž zásadně neschází a v žádném případě nepracuje. Pokud už by nastal ten zázrak, že by se sešla, nebude se zásadně zabývat problémem, kvůli němuž vznikla, ale libovolnou jinou záležitostí. Vždyť co kdyby nastal ten případ, že by náhodou milá komise pracovala efektivně a tím si zadělala na svůj zánik? To nelze v žádném případě dopustit. Nastala by katastrofa podobná té, jako když s vámi někdo přestane kamarádit ve virtuálním prostoru. Členové rozpuštěné komise by na hierarchickém žebříčku poklesli o jeden bod níže.

Virus zakládání komisí se z globální úroveň přesunul i na tu lokální. Nastal trend zakládání komisí. Mne naštěstí nikdo do žádných komisí nejmenuje. Nejsem žádoucím přínosem a nemám patřičný status - kontakty s vlivnými osobnostmi, ohebnou páteř, cyklistický styl vnímání vztahů. Přesto doufám, že mor vzniku komisí nás nezachvátí.