Objevování rodu Elisů II

7. června 2014 v 11:37 | Darina |  ELIS
Minulé povídání skončilo ve slepé uličce neexistence zmínek o Karlu Elisovi z Unčína. Vypadalo to, že končí i moje práce. Až - spíše z nudy a zoufalství a také z vědomí, že se přibližuji datu vydání Tolerančního patentu, napadlo mne zalistovat i konkurenčním souborem jimramovských matrik, katolickými. Vyřinula se na mne přímo zápalve Elisů! Ale jediný Karel měl křestní záznam v obou matrikách, katolické i evangelické. (Když jsem pak procházela matriky úmrtní, byl to jev běžnější.)

Záhadou, která zabrala mnoho času, byla Karlova matka. Jméno Anna bylo jasné. Příjmení nečitelné, začínající G (v praxi tedy G či J). Místo původu nečitelné, cosi od B. Kroužila jsem po okolních místech a nic mne nenapadalo, matriční rejstříky nepřinášely žádné informace. Nakonec se mi podařilo přečíst jméno místa narození skoro správně BRUSAU. Poradila Wikipedie - jednalo se o Březovou nad Svitavou. A rázem bylo vše jasné. V Březové žil Sebastian Gerischer a s manželkou Mariannou měl dceru Annu. Rod Gerischerů byl v Březové patrně usedlejší a rozvětvenější, určitě si ještě zaslouží pozornosti.

S touto Annou Gerischrovou (1766-1837) se Jan Elis (1766) oženil v Březové r. 1791. Výčet jeho potomků v té době patří spíše k těm skromnějším:
  • Jan I (1792-1792) - nepřežil šestinedělí
  • Josef (1794-1794) - opět zemřel jako malinké mimino, délka jeho života na tto zemi byla 1 měsíc
  • Karel (1795) - první dospělosti se doživší, nicméně stále není jasné, kdy a kde zemřel
  • Josefa (1802-1802) - zemřela v půlroce
  • Jan II (1804) - další, kdo se dožil dospělosti. Zajímavé na něm je, že jeho stejnojmenný syn Jan se oženil s Josefou Elisovou ze Strachujova. Vše se zatím jeví tak, že strachujovská větev patří k tomuto rodokmenu a oddělila se v minulosti. Byl by zde tedy krásný příklad implexu.
Bylo jasné, že teorie napoleonské imigrace je lichá. Snažila jsem se tedy dostat dále do minulosti a zjistit, jak to s Elisy bylo v 18. století.

Jan (1766) se narodil v Unčíně čp. 3. Vše svědčí pro to, že Unčín a snad konkrétně i tato usedlost, jsou kolébkou rodu Elisů. Janův otec se jmenoval Josef (1730). S manželkou Kateřinou Karafiátovou ze Strachujova (svatba 1754) měl 9 potomků:
  • František (1755)
  • Anna (1759)
  • Mariana (1761)
  • Kateřina (1764)
  • Jan (1766) - nepodařilo se dohledat úmrtní záznam
  • Terezie (1768)
  • Alžběta (1770)
  • Polexina (1772) - neobvyklé jméno, ale jak se ukáže, zdědila ho po předcích
  • Ignác (1773) - zcela ojedinělé a pro rod netypické jméno, vypovídalo by o tom, že v této fázi byla rodina ještě katolická (patronem dítěte byl patrně Ignác z Loyoly, nikoli Ignác z Antiochie a pojmenování by mohlo mít souvislost s šířením jezuitského řádu u nás)
Janův otec Josef se jeví z hlediska matričních záznamů jako neproblematický. S jedinou výjimkou - v této fázi příjmení variuje někdy i jako HELIS. Josefův otec se jmenoval Matěj (Matthias), matka Polexina. Také oni měli svůj spíše na tehdejší dobu průměrný počet potomků:
  • František (1723) - v matrikách se dále neobjevuje, buď zemřel, nebo odešel z oblasti
  • dvojčata Terezie a Kateřina (1726)
  • Josef (1730-1773)
  • Rozálie (1736)
  • Matthias (1739-1805) žil dále v Unčíně č. 1, později v č. 20, měl 12 dětí, dospělosti se snad ze synů dožil jen stejnojmenný Matěj (1781)
Další generace jsou již hodně stručné. Matějův otec s nějvětší pravděpodobností (pokud se ho podařilo správně ztotožnit) byl Kryštof (1660) a Matěj byl jediným synem. Kryštof měl s manželkou Annou Štípkovou (svatba 1683) 5 potomků:
  • Matthias (1690)
  • Mariana (1692)
  • Zuzana (1694)
  • Polonia (Apolena) (1697)
  • Alžběta (1699)
Je otázkou, proč se první dítě narodilo až 7 let po svatbě. Chybí tu nějaký záznam? Prodělala Anna potraty? Nebo je zde ještě nějaký jiný genealogický háček?

Kryštof se ovšem oženil ještě podruhé r. 1703 (Anna tedy musela zemřít před tímto rokem) s Kateřinou, s níž měl děti:
  • Rosina (1703)
  • Kateřina (1705)
  • Pavel (1706)
Nakonec se podařilo jít ještě o generaci dále: Kryštofův otec byl Ondřej, jeho matka se jmenovala Justina (Justýna). Určitě již r. 1660, tj. od Kryštofova narození, žili v Unčíně. Matriky dosvědčují 3 potomky:
  • Kryštof (1660)
  • Eva Zuzana (1662)
  • Jan (1664)
Je možné, že se Ondřej oženil ještě podruhé aměl syna Ondřeje - strachujovská větev počíná Ondřejem a pokračuje Jiřím (1712). Bylo by nutné pokračovat ještě o jednu generaci dál, ale zde matriky končí.

Co lze říci závěrem? Elisové (či Helisové) jsou na Vysočině usedlým rodem nejméně od 17. století. Pokud si jejich neobvyklé příjmení přinesl s sebou nějaký voják, bylo to spíše v období třicetileté války nebo ještě předtím. Ale od té doby jsou Češi (pardon, Moraváci) jak poleno :-)

Zbývá zde ještě mnohé k zodpovězení, ale základní rodová linie je vcelku jasná.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama