Červen 2014

Tajuplný Diviš Beyvl (6.-8. generace)

18. června 2014 v 21:13 | Darina |  WLCZEK
Jak jsem tak prohledávala nejstarší prameny, pokusila jsem se něco zjistit i o manželce Martina Jelínka Anně, která ovšem patří také do linie mých přímých předků.

Narodila se r. 1753 jako Anna Beyvlová v Předvojovicích čp. 4. Ani u ní dosud nevím, kdy a kde zemřela. Annini rodiče se jmenovali Pavel a Anna Marie Kolářová (z Kunkovic). Matriky ukazují, že měli 6 dětí:
  • Jan (1747) - Anniným svatebním svědkem je Jan Beyvl je a mohlo by se jednat právě o tohoto jejího bratra, pak by byl v r. 1773 jistě naživu, lze předpokládat, že jako jediný syn zůstal v rodném domě
  • Apolena (1749)
  • Dorota (1750)
  • Anna (1753) - Martinova manželka
  • Kašpar (1755-1763)
  • Tomáš (1758-1759)
Podívala jsem se zvídavě, zda by se nedalo něco zjistit i o Beyvlech. Matriky jsou pozoruhodně skoupé, ale přece jen se něco našlo. Rodina byla usazena v Předvojovicích, což je dnes nepatrná osada poblíž Čachrova. Byla pravděpodobně nepatrná i tehdy. Pozdější matriky uvádějí čp. 4 - a ono jich asi o mnoho více nebylo. U Pavla Beyvla se vyskytuje i variantní psaní příjmení jako Belwl (později se však příjmení ustálilo na Bejvl). Matriční záznam Pavla o sňatku s Annou Marií (nar. 1724) se povedlo najít, svatba se konala na sklonku roku 1845. Jan byl tedy opravdu nejstarším synem. Je otázkou, zda Anna Marie po narození Tomáše umírá, protože 6 potomků byl sice obvyklý průměr, ale byla stále ještě v produktivním věku. Mohla by tedy mít další děti, které zde ovšem nejsou.

Cesta o generaci dále, tedy k Pavlovi a jeho sourozencům, byla také relativně jednoduchá. Pavlův otec totiž nesl relativně vzácné křestní jméno - Diviš (Dionysius), +1764. Matriky svědčí o minimálně šesti potomcích s manželkou Marií (+1744). Podívejme se na ně chronologicky:
  • Anna Magdaléna (1711) - otec uveden jako Diviš Janoušek z Předvojovic, patrně jménem "po chalupě"?
  • Adam (1712) - rozestup mezi sourozenci je obvyklých 15 měsíců. Adam se dožil dospělosti, oženil se s Dorotou Jiřinovou a měl nejméně 2 potomky. Rodina pak z Předvojovic i z celého okolí mizí, patrně migrovala po okolí (svědčí o tom i velký rozestup mezi v matrice zapsanými dětmi)
    • Magdaléna (1738)
    • Josef (1749)
  • Matěj (1714-1772) oženil se s jakousi Kateřinou a odstěhoval se do osady Zahrádka čp. 1. Zdokumentováno je minimálně 8 dětí:
    • Jan (1742-1744)
    • Magdaléna (1744-1780) zemřela jako neprovdaná
    • Matěj I (1748) - zemřel patrně před r. 1752
    • Antonín (1749-1773) zemřel svobodný
    • Matěj II (1752) - další osudy neznámé
    • Jiří (1754) - další osudy neznámé
    • Eva (1764)
    • Kašpar (?) - hypoteticky syn Matěje, žení se s Alžbětou Hronkovou z Úloha, ale zůstává v Zahrádce, mimo záznam o sňatku nejsou další dokumenty
  • Jiří (1716-1772) rekordman co do počtu sňatků, stěhuje se do Stojanovic čp. 6
    • 1743 se žení s Ludmilou Kocumovou z Vrhavče, s níž má dceru Barboru, která ovšem zemře jako nemluvně
    • 1747 ihned po smrti Ludmily se žení s Barborou Šindelářovou ze Stojanovic, s níž má 5 potomků:
      • Tomáš (1749)
      • Matěj (1751-1754)
      • Anna (1754-1761)
      • Josef I (1755) - má jako místo narození uvedeny Chvalšovice
      • Kateřina (1757) - tato Kateřina porodila r. 1782 nemanželskou dceru Marii
    • 1760 se žení potřetí s Kateřinou Pojarovou ze Stojanovic a matriky dosvědčují potomky:
      • Marie (1764-1770)
      • Vojtěch (1764?-1768) - nepodařilo se najít záznam o křtu, věk hypotetický
      • Jakub (1765)
      • Eva (1768)
      • Josef II (1771)
  • Jan Jiří (1721) se žení s Annou Marií Janouškovou ze Stojanovic. Narodí se jim minimálně jedna dcera, jejíž jméno matrika opomenula zapsat, rodina pak mizí z kraje. Jan používal pouze své první jméno
  • Pavel (1723) již zmíněný předek. Protože zůstal v Předvojovicích, musel být nejmladším synem
V Divišových potomcích tedy jakýs takýs pořádek máme. A víme, že Bejvlové žili v Předvojovicích minimálně do 1. světové války (mezi padlými je uveden i Josef Bejvl z Předvojovic). Pokud jde ovšem o Diviše samotného, to je oříšek. Beyvlové žili v Předvojovicích i před Divišem. Podařilo se mi najít jakéhosi Tomáše, syna pravděpodobně Jakuba a Anny, jemuž matriční záznamy připisují také pěknou řádečku dětí:
  • Jan (1665)
  • Kateřina (1667)
  • dvojčata Ondřej a Matěj (1669)
  • Jiří (1671)
  • Václav (1673)
  • Kašpar (1675)
Někde by tu měl být i Diviš, patrně zase jako nejmladší (nebo nejmladší přeživší), ale není. Jeho úmrtní záznam z r. 1764 říká, že zesnul ve věku 90 let. Něco málo by na tom mohlo být, jeho manželka Marie je v r. 1744 uvedena jako sedmdesátiletá. Ale počítejme, že matriky nadsazují. Anna Magdaléna se narodila r. 1711. Divišovi mohlo být tedy minimálně 20 let. Jeho narození tedy spadá do období 1674-1691, pravděpodobně (pokud je Tomášovým synem) po r. 1677. Prohledala jsem všechno dostupné. Nic, nic, nic. Jako by se po něm země slehla.

Neobvyklost křestního jména by svědčila i pro nelegitimní původ. Ale potom by zas nedědil rodinné sídlo. Ale i to je hypotéza, byť vysoce nepravděpodobná, s níž je potřeba počítat. Další možností je, že se z nějakého důvodu narodil či byl křtěn jinde (v úvahu přicházejí Běšiny, Čachrov a Týnec), ale zatím nic. Poslední možností je, že se na dům přiženil (pak by Janoušek mohlo být jeho původní příjmení) a převzal příjmení své ženy. Hledám tedy i doklad o sňatku jakéhokoli Diviše s Marií. Jenže v Předvojovicích se taková svatba neudála. Diviš se vynořil odnikud.

Pátrám tedy po všech Diviších v širokém okolí. Uvidíme, co se kde vynoří.

Něco málo se vynořilo ve vedlejším Strážově. Vyskytoval se tam člověk jménem Diviš, který minimálně v letech 1670-1681 byl kmotrem mnoha dětí (ve strážovském kostele v daném období bylo pokřtěno 7 Divišů, v týneckém 2). Vše tedy svědčí pro to, že mohl být kmotrem mého předka Diviše.

Alžběta Jelínková (5. generace)

7. června 2014 v 23:03 | Darina |  WLCZEK
Alžběta Jelínková byla manželkou mého pra-pra-pra-praděda Václava Vlčka. Dlouhou dobu jsem znala pouze její jméno a skutečnost, že pocházela z osady Zahrádka čp. 4. Její otec se jmenoval Martin. Ovšem matriční záznamy vsi jako by zmizely z povrchu zemského.

Zkoušela jsem hledat všude, kde mne napadlo. Běšiny jsem měla prolistované několikrát - a nikde nic. Podobně Čachrov, který je místně nějblíž. Nic. Zkoušela jsem dál. Javorná - nic. V zoufalství dokonce Týnec (pod jehož panství osada patřila) - nic.

Světlo do bádání vneslo až zveřejnění nejstarších velhartických matrik. Ač jsou Velhartice poměrně daleko, nějak se to asi v určité době zaužívalo. A potom už Zahrádka zkrátka zůstala pod velhartickou farou. Zkusila jsem tedy své štěstí a poohlédla se i po své pra(4x)-babičce.

Nejprve nikde nic. Žádná Alžběta se v Zahrádce nenarodila. Roku 1774 se tam však Martinovi a Anně narodil syn Pavel. Pak rodina zmizela. Zkusila jsem tedy hledat jakéhokoli Jelínka v okolí. A ejhle, rodina se přestěhovala v době mezi lety 1774 a 1776 do Chvalšovic čp. 12. Podařilo se mi pak dohledat i svatební záznam Martina a Anny, z něhož se daly vyčíst další informace.

Martin se narodil v Zahrádce čp. 4, a to v r. 1751. Kde a kdy zemřel, zatím nevím. Oženil se r. 1773 s Annou Beyvlovou (Bejvlovou) z Předvojovic čp. 4. Zatím se mi podařilo dohledat 6 jejich dětí:
  • Pavel I (1774-1776), narozen v Zahrádce, zemřel v Chvalšovicích
  • Alžběta Ludmila (1776) - toto je s největší pravděpodobností hledaná Alžběta. Kolem jejího jména panují v matrice jisté rozpaky, je dopisováno a přepisováno. Lze tedy mít za to že byla křtěna oběma jmény, ale používala pak pouze jméno Alžběta.
  • Jakub (1777-1782)
  • Anna (1780-1780) - dožila se pouze 3,5 měsíce
  • Pavel II (1781) - další osudy zatím neznámé
  • Josef (1784-1853) - vrátil se zpět do Zahrádky, ale žil v čp. 10. Oženil se s Magdalénou Smolíkovou z Rajského čp. 7 a měl s ní minimálně 7 dětí. Některé z nich se však narodily v Zahrádce čp. 4. Je tedy pravděpodobné, že k onomu stavení měli Jelínkovi stále nějaký vztah. Josef se pak oženil ještě podruhé s Kateřinou Voráčovou z Dobřemilic. Výčet Josefových potomků je v souhrnu následující:
    • matka Magdaléna Smolíková (1790-1831), svatba 1808
      • Jan (1813) - dožil se dospělosti, měl potomky
      • Alžběta I (1823) - nepodařilo se najít záznam o úmrtí, ale v rodině se vyskytují další dcery toho jména, pravděpodobně mohla zemřít před r. 1826
      • Alžběta II (1826-1827)
      • Václav (1829-1829) - žil pouhých několik hodin
      • Vavřinec (1830-1830) v matrice narozených není uvedeno jméno a je zde poznámka, že byl křtěn bábou, v matrice úmrtí je uveden jako Vavřinec, bylo tedy použito jméno světce ze dne, kdy se narodil i zemřel
      • Bartoloměj (1831-1831) opět nedožil více, než jednoho dne. Magdaléna umírá po narození tohoto syna na poporodní komplikace
    • matka Kateřina Voráčová (svatba 1832)
      • Jakub Václav (1833-1833) dožil se 6 týdnů. Je kuriózní, že u křtu je uvedeno jméno Jakub (Větší), u úmrtí Václav. Mohlo se přirozeně jednat o farářovu chybu, ale pro jistotu zachycuji obě jména. Nebo byl farář opravdu zmatkař, jak už bylo vidět u Alžběty :-)
      • Alžběta III - je zatím pouze pravděpodobná, nepodařilo se najít křestní záznam, ale existuje záznam o narození nemanželské dcery Kateřiny, jejíž matkou byla Alžběta, dcera Josefa Jelínka
U Jelínků se pak podařilo posunout se o generaci dále, tj. k Martinovým rodičům. A jsou známí i předkové jeho manželky Anny. Martinův otec se jmenoval Jan (1716-1772), jeho děd snad také Jan, babička Kateřina, ale to je zatím nejisté. Matka se jmenovala Alžběta (+1768), ale další informace o ní zatím nejsou známé. Děti z tohoto svazku jsou v některých případech hypotetické:
  • Eva (1739) - nad ní visí velký otazník, zda je dcerou zmíněného Jana či jeho nejmladší sestrou (v případě, že se otec jmenoval stejně). Ale předpokládejme to aspoň prozatím takto.
  • dvojčata Matěj (1745-1756) a Václav (1745-1771). Není jasné, proč je tu tak značný časový odstup mezi sourozenci. Kuriózní na tehdejší dobu je, že oba synové přežili kojenecký věk
  • Josef (1749-1749) - žil pouhý den
  • Martin (1751) - byl patrně posledním dítětem a je mým přímým předkem
To je zatím vše, co se podařilo zjistit, ale možná ještě vydají matriky nějaké tajemství a překvpení. Příjmení Jelínek je v oblasti poměrně frekvantované, bude třeba určit, kteří Jelínkové si byli vzájemně příbuzní a kde jde jen o náhodnou shodu.

Objevování rodu Elisů II

7. června 2014 v 11:37 | Darina |  ELIS
Minulé povídání skončilo ve slepé uličce neexistence zmínek o Karlu Elisovi z Unčína. Vypadalo to, že končí i moje práce. Až - spíše z nudy a zoufalství a také z vědomí, že se přibližuji datu vydání Tolerančního patentu, napadlo mne zalistovat i konkurenčním souborem jimramovských matrik, katolickými. Vyřinula se na mne přímo zápalve Elisů! Ale jediný Karel měl křestní záznam v obou matrikách, katolické i evangelické. (Když jsem pak procházela matriky úmrtní, byl to jev běžnější.)

Záhadou, která zabrala mnoho času, byla Karlova matka. Jméno Anna bylo jasné. Příjmení nečitelné, začínající G (v praxi tedy G či J). Místo původu nečitelné, cosi od B. Kroužila jsem po okolních místech a nic mne nenapadalo, matriční rejstříky nepřinášely žádné informace. Nakonec se mi podařilo přečíst jméno místa narození skoro správně BRUSAU. Poradila Wikipedie - jednalo se o Březovou nad Svitavou. A rázem bylo vše jasné. V Březové žil Sebastian Gerischer a s manželkou Mariannou měl dceru Annu. Rod Gerischerů byl v Březové patrně usedlejší a rozvětvenější, určitě si ještě zaslouží pozornosti.

S touto Annou Gerischrovou (1766-1837) se Jan Elis (1766) oženil v Březové r. 1791. Výčet jeho potomků v té době patří spíše k těm skromnějším:
  • Jan I (1792-1792) - nepřežil šestinedělí
  • Josef (1794-1794) - opět zemřel jako malinké mimino, délka jeho života na tto zemi byla 1 měsíc
  • Karel (1795) - první dospělosti se doživší, nicméně stále není jasné, kdy a kde zemřel
  • Josefa (1802-1802) - zemřela v půlroce
  • Jan II (1804) - další, kdo se dožil dospělosti. Zajímavé na něm je, že jeho stejnojmenný syn Jan se oženil s Josefou Elisovou ze Strachujova. Vše se zatím jeví tak, že strachujovská větev patří k tomuto rodokmenu a oddělila se v minulosti. Byl by zde tedy krásný příklad implexu.
Bylo jasné, že teorie napoleonské imigrace je lichá. Snažila jsem se tedy dostat dále do minulosti a zjistit, jak to s Elisy bylo v 18. století.

Jan (1766) se narodil v Unčíně čp. 3. Vše svědčí pro to, že Unčín a snad konkrétně i tato usedlost, jsou kolébkou rodu Elisů. Janův otec se jmenoval Josef (1730). S manželkou Kateřinou Karafiátovou ze Strachujova (svatba 1754) měl 9 potomků:
  • František (1755)
  • Anna (1759)
  • Mariana (1761)
  • Kateřina (1764)
  • Jan (1766) - nepodařilo se dohledat úmrtní záznam
  • Terezie (1768)
  • Alžběta (1770)
  • Polexina (1772) - neobvyklé jméno, ale jak se ukáže, zdědila ho po předcích
  • Ignác (1773) - zcela ojedinělé a pro rod netypické jméno, vypovídalo by o tom, že v této fázi byla rodina ještě katolická (patronem dítěte byl patrně Ignác z Loyoly, nikoli Ignác z Antiochie a pojmenování by mohlo mít souvislost s šířením jezuitského řádu u nás)
Janův otec Josef se jeví z hlediska matričních záznamů jako neproblematický. S jedinou výjimkou - v této fázi příjmení variuje někdy i jako HELIS. Josefův otec se jmenoval Matěj (Matthias), matka Polexina. Také oni měli svůj spíše na tehdejší dobu průměrný počet potomků:
  • František (1723) - v matrikách se dále neobjevuje, buď zemřel, nebo odešel z oblasti
  • dvojčata Terezie a Kateřina (1726)
  • Josef (1730-1773)
  • Rozálie (1736)
  • Matthias (1739-1805) žil dále v Unčíně č. 1, později v č. 20, měl 12 dětí, dospělosti se snad ze synů dožil jen stejnojmenný Matěj (1781)
Další generace jsou již hodně stručné. Matějův otec s nějvětší pravděpodobností (pokud se ho podařilo správně ztotožnit) byl Kryštof (1660) a Matěj byl jediným synem. Kryštof měl s manželkou Annou Štípkovou (svatba 1683) 5 potomků:
  • Matthias (1690)
  • Mariana (1692)
  • Zuzana (1694)
  • Polonia (Apolena) (1697)
  • Alžběta (1699)
Je otázkou, proč se první dítě narodilo až 7 let po svatbě. Chybí tu nějaký záznam? Prodělala Anna potraty? Nebo je zde ještě nějaký jiný genealogický háček?

Kryštof se ovšem oženil ještě podruhé r. 1703 (Anna tedy musela zemřít před tímto rokem) s Kateřinou, s níž měl děti:
  • Rosina (1703)
  • Kateřina (1705)
  • Pavel (1706)
Nakonec se podařilo jít ještě o generaci dále: Kryštofův otec byl Ondřej, jeho matka se jmenovala Justina (Justýna). Určitě již r. 1660, tj. od Kryštofova narození, žili v Unčíně. Matriky dosvědčují 3 potomky:
  • Kryštof (1660)
  • Eva Zuzana (1662)
  • Jan (1664)
Je možné, že se Ondřej oženil ještě podruhé aměl syna Ondřeje - strachujovská větev počíná Ondřejem a pokračuje Jiřím (1712). Bylo by nutné pokračovat ještě o jednu generaci dál, ale zde matriky končí.

Co lze říci závěrem? Elisové (či Helisové) jsou na Vysočině usedlým rodem nejméně od 17. století. Pokud si jejich neobvyklé příjmení přinesl s sebou nějaký voják, bylo to spíše v období třicetileté války nebo ještě předtím. Ale od té doby jsou Češi (pardon, Moraváci) jak poleno :-)

Zbývá zde ještě mnohé k zodpovězení, ale základní rodová linie je vcelku jasná.

Objevování rodu Elisů I

7. června 2014 v 10:30 | Darina |  ELIS
Tak se mi to genealogické bádání trošičku rozrostlo. Když jsem byla v předjaří na návštěvě u dobrých známých na Moravě, trochu jsem se zmínila, že se genealogií bavím za dlouhých zimních večerů. A ejhle - přeskočila jiskérka zájmu. Byla jsem tedy svolná s tím, že se mrknu i do matrik moravských a zkusím najít něco málo z historie rodu Elisů. Zde je tedy první část povídání o rodokmenu mých přátel.

Počátek výzkumu byl více než skromný. Můj kamarád si toho o historii své rodiny příliš nepamatoval. Měla jsem tedy základní vodítka - rodina pochází z Rovečného na Vysočině, byli a jsou evangelíci (či příslušníci evangelikálních církví). Jak se jmenoval dědeček, nevěděl. Pro neobvyklost příjmení kolovala v rodinných pověstech hypotéza, že rod by se mohl objevit po napoleonských válkách, tj. že zde zakotvil nějaký cizí voják, usadil se a založil rodinu. S těmito skromnými informacemi jsem se tedy dala do práce.

Na cestě v čase zpět jsem měla jistotu, že otec mého kamaráda se jmenuje Stanislav (1924). V květnu mu bylo krásných 90 let a rodokmen, jako dílo společného úsilí, nakonec dostal k narozeninám. Nebyl problém zmapovat jeho žijící potomky. Zajímavější to bylo v otázce sourozenců a předků.

Evangelické matriky v Rovečném mi odhalily několik Elisů - prvními, které jsem našla, byli:
  • Josef (1881) - jeho další osudy jsou zatím neznámé
  • Čeněk (1884) - byl 2x ženat, měl minimálně 6 potomků, ale nakonec se ukázalo, že se jedná o vedlejší větev
  • František (1887) - byl identifikován jako dědeček mého kamaráda, oženil se s Čeňkou Žofií Kadlecovou (1894) a měli tyto děti (bude nutno doplnit přesné datace):
    • Josef
    • František
    • Vincencie (Čeňka)
    • Stanislav (1924)
Z Františkova záznamu o křtu jsem se dozvěděla, že jeho otec se jmenoval Josef (1856). A stopy rodu směřovaly do Ubušína (Velký Ubušín, Gross Ubuschin). Josef se oženil r. 1881 s Františkou Petrovou (1845) z Rovečného č. 75 a přistěhoval se k rodině své manželky.

Bylo tedy třeba sáhnout do jiného souboru matrik, aby se získaly další informace. A opravdu, dostala jsem se bez problémů o generaci dále. Josefův otec se jmenoval také Josef (1819-1884). Narodil se v Ubušíně č. 6, ale později se přestěhoval do č. 39. Byl rekordmanem, co se týče sňatků. Rozmotat linii všech jeho potomků bylo tedy trošičku obtížné. V současnosti se zdá, že to snad bylo takto:
  • s manželkou Josefou Šejnohovou (1810-1872) se oženil r. 1851 a měl 2 děti:
    • Václav (1852), který se odstěhoval do Telecí a jeho rodová linie pokračuje tam (a snad má nějaké potomky až v Americe)
    • Josef (1856) - pradědeček mého kamaráda
  • z manželství s Josefou Kadlecovou (1839-1873), uzavřeného 1872 se narodil jeden syn
    • František (1873-1873), který se dožil 3 neděl; jeho matka Josefa zemřela na poporodní komplikace
  • manželství s Karlou Koněrzovou (1827), uzavřené 1874 bylo již pravděpodobně bezdětné
Z Josefova křestního záznamu jsem našla jméno jeho otce, Karla. Bylo možné dohledeat tedy i Josefovy sourozence. V této fázi mi pomohlo bádání jednoho z potomků Václava Elise z Telecí, Pavla. Sice bylo nutno některé informace ověřit, ale jeho badatelský přínos pro tento rodokmen byl nezanedbatelný. Pokud šlo o Karla samotného, matriky byy skoupé. Jako by se vynořil z neznáma. Byl tedy on tím přišedším napoleonským vojákem? Ukázalo se, že nikoli. Ale podívejme se nejprve na jeho potomky:
  • Josef (1819-1884) byl patrně opravdu nejstarším synem
  • Josefa (1820) - další osudy neznámé
  • Vincencie (1823) - další osudy neznámé
  • Thekla Františka (1825) - další osudy neznámé
  • František (1828) - další osudy neznámé
  • Antonie Terezie (1833) - další osudy neznámé
Po osudech Karlových dcer jsem zatím nepátrala, protože i v případě, že dospěly a provdaly se, nejsou dále nositelkami příjmení. Zajímavé by bylo zmapovat osud Františka, což je výzva pro budoucnost.

Po jistém úsilí se podařilo najít i Karlův oddací list - oženil se r. 1816 s Annou Šuterovou (1795) z Unčína č. 5. Posledním záznamem pak bylo i Karlovo narození r. 1795 v Unčíně č. 3. Otec Jan, matka Anna. A zdálo se, že to je vše, co se o Karlovi dozvím. Kde se vzali jeho rodiče? Kdy a kde zemřel? Kdy a kde zemřela jeho manželka? Hodiny listování matrikami tam a zpět. Výsledek - nic, NIC, NIC!!!