Záhada pra-pra-prababičky konečně rozluštěna!

28. prosince 2013 v 17:56 | Darina |  WLCZEK
Pra-pra-prababička Terezie, roz. Myslivcová, mi připravila opravdu horké chvilky. Nicméně dnes již mám odpověď na všechny dříve položené otázky. Pravda, některé nové přibyly, ale to už tak bývá. V této chvíli jsem s to rekonstrovat téměř beze zbytku její docela bouřlivé osudy.

Putujme tedy naposledy po jejích stopách a opravme všechny dohady a omyly, které bádání postupně nastolovalo.

Již při objasňování záhady pra-prababičky, Marie Anny Myslivcové (1879-1863), jsem se musela dotknout i osudů její matky, tedy své pra-pra-prababičky. V důsledku tohoto pátrání jsem zjistila, že Terezie se narodila 9.3.1820 v Ouloze čp. 9 (dnes Úloh) svobodné matce Marii a neznámému otci. Její matka pracovala nějaký čas na statku v Hubenově čp. 1. Při prohledávání matrik se ukázalo, že Terezie nebyla jedináčkem, měla minimálně jednoho bratra, Matěje (20.9.1811). Nicméně její matka se nikdy neprovdala, její rodina se o ni nepostarala, protože v rodu Myslivců to aspoň v této generaci nebylo zvykem. Marie zemřela ve špitále v Běšinech, tedy jako jedna z nejchudších.

I sama Terezie se jako velmi mladičká "dostala do neštěstí" - v jedné z matrik bylo uvedeno i jméno, Josef Rubáš, čeledín původem snad z Radinov. Jednalo se tedy o dosti veřejný skandál, možná dokonce na pomezí deliktu. Plodem onoho neštěstí byla dcera Marie Myslivcová (1838-1916), tedy moje pra-prababička.

Po dlouhém bádání se ukázalo, že se Terezie nakonec provdala v Běšinech r. 1845. Manželem byl téměř o generaci starší Jan Strnad (1798) z Nového Čestína. Janova rodina je obtížně zmapovatelná, podařilo se doložit, že jeho rodiče bydleli přinejmenším nějakou dobu v Novém Čestíně čp. 1, kde pracovali na statku, že matla pocházela ze Lhůty (u Mochtína). Zajímavé je, že vesnice Mochtín, Lhůta, Kocourov a Nový Čestín tvoří téměř pravidelný čtverec o hraně přibližně 800 m, vše je tedy, co by kamenem dohodil. Jan měl bratra Josefa (1799), který byl zřejmě o něco usedlejší. Ale jen o trošičku.

Jan se s Terezií seznámil v Hubenově. A byla svatba! Podle data narození jejich prvního společného potomka, syna Josefa, tak trošku být musela. Ale také jen trošku. Překvapením je, že Josef (1845) se narodil ve Vrhavči čp. 12. Novomanželé se tam tedy museli odstěhovat skoro hned po svatbě.

Pra-prababička Marie byla asi v té době nejspíš v péči své babičky Marie, i když patrně jen do doby, dokud nebyla platnou pracovní silou. Rodily se další děti a dle jejich dohledaných matričních záznamů táhla rodina Strnadů krajem. Zmapujme si to:
  • Josef (1845) - Vrhaveč
  • František (1849) - Týnec
  • Magdaléna (1850) - Hubenov
  • Anna (?) - neznámo kde
  • Rodina i s Marií pobývala cca 1857 v Klatovech, Marii se zde narodil můj praděd Josef, kterého pra-praděd legitimuje sňatkem r. 1858 v Běšinech, tedy jistě za přítomnosti nevěstiny babičky Marie
  • V letech 1858 až 1869 je obtížné je vystopovat, ale vzhledem k tomu, že tehdy se oženil můj pra-praděd Josef Vlček s Marií Myslivcovou a děti Matouš a Barbora se narodili na týneckém panství, zřejmě kroužili i Strnadové někde okolo. Prapraděd toho měl zřejmě rychle tak akorát, r. 1861 je jeho rodina zpět v Klatovech, ke krátkému výletu do Novákovic došlo ještě r. 1867, ale od r. 1870 jsou Vlčkové nastálo usazeni v Klatovech. Podle křestních a později svatebních záznamů Josefa i Matouše Vlčkových je jasné, že naše rodina měla jen opravdu velmi matnou představu, kde se Strnadové právě pohybují. Je evidentní, že zapisující faráři z toho byli na mrtvici a občas se snažili zápisy poupravit tak, jak se domýšleli.
  • Josef Strnad se oženil r. 1869 s Terezií Dolejší, vdovou po Martinu Kolářovi. Celý rodinný klan se přesouvá do okolí Chlistova - lze opět stopovat podle matričních záznamů jeho dětí:
    • Anna (1870) - Tržek čp. 12
    • Kateřina (1871-1871) - Tržek čp. 1
    • Josef I (1872-1873) - Střítež čp. 6
    • Josef II (1877-1877) - Střítež čp. 8
    • Josef III (1880-1880) - Tržek čp. 8
  • Josefův bratr František je rovněž přítomen, protože se v r. 1870 přihlašuje k otcovství nemanželského syna Jana v Chlistově čp. 18, kterého o rok později sňatkem legitimuje.
  • Terezie umírá v r. 1875 v Těšetinách čp. 12 (ves opět poblíž Mochtína, spadající pod farnost Chlistov) ve svývh 55 letech na zápal plic. Jan svou ženu přežil
  • R. 1880 se Josef podruhé žení (jeho první žena zemřela r. 1880 pravděpodobně na poporodní komplikace). Druhou manželkou je Marie Cihlářová z Chlistova, nicméně svatba se koná v Klatovech
  • V letech 1880-1883 pobývá Jan Strnad (už ve velmi pokročilém věku) se svými dcerami Magdalénou a Annou v Klatovech jako nádeník. Anna v tomto období stihne porodit dvě nemanželské děti a pak jejich stopy záhadně mizí. Pokud se provdaly v Klatovech, je to jen otázkou času a trpělivosti (zde při procházení matričních záznamů rejstříky nepomohou, jména nevěst se neuváděla)
  • Po r. 1883 mizí jakákoli zmínk o Strnadech z matrik v Klatovech, v Běšinech i na Týnci. Vypadá to ovšem, že i v Chlistově. Vše ukazuje na to, že celý Strnadovský klan se posunul kamsi - neznámo kam.
  • Objevuje se pouze jedna ojedinělá zmínka - 30.5.1883 umírá v městské nemocnici žebrák Jan Strnad, starý 88 roků, vdovec (jméno manželky je uvedeno Kateřina) od Běšin. S trochou štěstí lze předpokládat, že se jedná o Tereziina manžela: věk odpovídá, většinou nebylo uváděno jeho rodiště, ale mnoho dokumentů se odkazuje na Hubenov (patřící pod Běšiny), tedy na okamžik sňatku, rodinný stav souhlasí a Jan byl negramotný. Pokud se podaří jej ztotožnit s větší jistotou, lze jen prohlásit, že neblahé dědictví rodu Myslivců zapracovalo podruhé
Po stopách potulných Strnadů se možná jednou, až bude čas, vydám podrobněji. Jejich osudy mne sice zajímají, ale nepálí. Cíle bylo dosaženo a já si do genealogického software přidávám k osobě pra-pra-prababičky příznak "výzkum pro tuto osobu byl ukončen".


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama