Prosinec 2013

Záhada pra-pra-prababičky konečně rozluštěna!

28. prosince 2013 v 17:56 | Darina |  WLCZEK
Pra-pra-prababička Terezie, roz. Myslivcová, mi připravila opravdu horké chvilky. Nicméně dnes již mám odpověď na všechny dříve položené otázky. Pravda, některé nové přibyly, ale to už tak bývá. V této chvíli jsem s to rekonstrovat téměř beze zbytku její docela bouřlivé osudy.

Putujme tedy naposledy po jejích stopách a opravme všechny dohady a omyly, které bádání postupně nastolovalo.

Již při objasňování záhady pra-prababičky, Marie Anny Myslivcové (1879-1863), jsem se musela dotknout i osudů její matky, tedy své pra-pra-prababičky. V důsledku tohoto pátrání jsem zjistila, že Terezie se narodila 9.3.1820 v Ouloze čp. 9 (dnes Úloh) svobodné matce Marii a neznámému otci. Její matka pracovala nějaký čas na statku v Hubenově čp. 1. Při prohledávání matrik se ukázalo, že Terezie nebyla jedináčkem, měla minimálně jednoho bratra, Matěje (20.9.1811). Nicméně její matka se nikdy neprovdala, její rodina se o ni nepostarala, protože v rodu Myslivců to aspoň v této generaci nebylo zvykem. Marie zemřela ve špitále v Běšinech, tedy jako jedna z nejchudších.

I sama Terezie se jako velmi mladičká "dostala do neštěstí" - v jedné z matrik bylo uvedeno i jméno, Josef Rubáš, čeledín původem snad z Radinov. Jednalo se tedy o dosti veřejný skandál, možná dokonce na pomezí deliktu. Plodem onoho neštěstí byla dcera Marie Myslivcová (1838-1916), tedy moje pra-prababička.

Po dlouhém bádání se ukázalo, že se Terezie nakonec provdala v Běšinech r. 1845. Manželem byl téměř o generaci starší Jan Strnad (1798) z Nového Čestína. Janova rodina je obtížně zmapovatelná, podařilo se doložit, že jeho rodiče bydleli přinejmenším nějakou dobu v Novém Čestíně čp. 1, kde pracovali na statku, že matla pocházela ze Lhůty (u Mochtína). Zajímavé je, že vesnice Mochtín, Lhůta, Kocourov a Nový Čestín tvoří téměř pravidelný čtverec o hraně přibližně 800 m, vše je tedy, co by kamenem dohodil. Jan měl bratra Josefa (1799), který byl zřejmě o něco usedlejší. Ale jen o trošičku.

Jan se s Terezií seznámil v Hubenově. A byla svatba! Podle data narození jejich prvního společného potomka, syna Josefa, tak trošku být musela. Ale také jen trošku. Překvapením je, že Josef (1845) se narodil ve Vrhavči čp. 12. Novomanželé se tam tedy museli odstěhovat skoro hned po svatbě.

Pra-prababička Marie byla asi v té době nejspíš v péči své babičky Marie, i když patrně jen do doby, dokud nebyla platnou pracovní silou. Rodily se další děti a dle jejich dohledaných matričních záznamů táhla rodina Strnadů krajem. Zmapujme si to:
  • Josef (1845) - Vrhaveč
  • František (1849) - Týnec
  • Magdaléna (1850) - Hubenov
  • Anna (?) - neznámo kde
  • Rodina i s Marií pobývala cca 1857 v Klatovech, Marii se zde narodil můj praděd Josef, kterého pra-praděd legitimuje sňatkem r. 1858 v Běšinech, tedy jistě za přítomnosti nevěstiny babičky Marie
  • V letech 1858 až 1869 je obtížné je vystopovat, ale vzhledem k tomu, že tehdy se oženil můj pra-praděd Josef Vlček s Marií Myslivcovou a děti Matouš a Barbora se narodili na týneckém panství, zřejmě kroužili i Strnadové někde okolo. Prapraděd toho měl zřejmě rychle tak akorát, r. 1861 je jeho rodina zpět v Klatovech, ke krátkému výletu do Novákovic došlo ještě r. 1867, ale od r. 1870 jsou Vlčkové nastálo usazeni v Klatovech. Podle křestních a později svatebních záznamů Josefa i Matouše Vlčkových je jasné, že naše rodina měla jen opravdu velmi matnou představu, kde se Strnadové právě pohybují. Je evidentní, že zapisující faráři z toho byli na mrtvici a občas se snažili zápisy poupravit tak, jak se domýšleli.
  • Josef Strnad se oženil r. 1869 s Terezií Dolejší, vdovou po Martinu Kolářovi. Celý rodinný klan se přesouvá do okolí Chlistova - lze opět stopovat podle matričních záznamů jeho dětí:
    • Anna (1870) - Tržek čp. 12
    • Kateřina (1871-1871) - Tržek čp. 1
    • Josef I (1872-1873) - Střítež čp. 6
    • Josef II (1877-1877) - Střítež čp. 8
    • Josef III (1880-1880) - Tržek čp. 8
  • Josefův bratr František je rovněž přítomen, protože se v r. 1870 přihlašuje k otcovství nemanželského syna Jana v Chlistově čp. 18, kterého o rok později sňatkem legitimuje.
  • Terezie umírá v r. 1875 v Těšetinách čp. 12 (ves opět poblíž Mochtína, spadající pod farnost Chlistov) ve svývh 55 letech na zápal plic. Jan svou ženu přežil
  • R. 1880 se Josef podruhé žení (jeho první žena zemřela r. 1880 pravděpodobně na poporodní komplikace). Druhou manželkou je Marie Cihlářová z Chlistova, nicméně svatba se koná v Klatovech
  • V letech 1880-1883 pobývá Jan Strnad (už ve velmi pokročilém věku) se svými dcerami Magdalénou a Annou v Klatovech jako nádeník. Anna v tomto období stihne porodit dvě nemanželské děti a pak jejich stopy záhadně mizí. Pokud se provdaly v Klatovech, je to jen otázkou času a trpělivosti (zde při procházení matričních záznamů rejstříky nepomohou, jména nevěst se neuváděla)
  • Po r. 1883 mizí jakákoli zmínk o Strnadech z matrik v Klatovech, v Běšinech i na Týnci. Vypadá to ovšem, že i v Chlistově. Vše ukazuje na to, že celý Strnadovský klan se posunul kamsi - neznámo kam.
  • Objevuje se pouze jedna ojedinělá zmínka - 30.5.1883 umírá v městské nemocnici žebrák Jan Strnad, starý 88 roků, vdovec (jméno manželky je uvedeno Kateřina) od Běšin. S trochou štěstí lze předpokládat, že se jedná o Tereziina manžela: věk odpovídá, většinou nebylo uváděno jeho rodiště, ale mnoho dokumentů se odkazuje na Hubenov (patřící pod Běšiny), tedy na okamžik sňatku, rodinný stav souhlasí a Jan byl negramotný. Pokud se podaří jej ztotožnit s větší jistotou, lze jen prohlásit, že neblahé dědictví rodu Myslivců zapracovalo podruhé
Po stopách potulných Strnadů se možná jednou, až bude čas, vydám podrobněji. Jejich osudy mne sice zajímají, ale nepálí. Cíle bylo dosaženo a já si do genealogického software přidávám k osobě pra-pra-prababičky příznak "výzkum pro tuto osobu byl ukončen".



Vdova po Jánu Strnadovi...

20. prosince 2013 v 14:50 | Darina |  WLCZEK
Minulý článek se týkal objasnění původu pra-prababičky Marie Myslivcové. Při luštění této záhady jsem nejprve odkryla netušenou síť Myslivců v běšinském okolí (Běšiny, Javoří, Rajské, Úloh). Poté jsem zjistila, že mezi rody Vlčků a Myslivců je více vazeb (což se dá ovšem v omezeném prostoru čekat). Nikdy se ovšem nejendalo o implex, tj. sňatek neuzavřeli bratranci a sestřenice v blízkém stupni příbuzenství.

Při dohledávání všech možných a nemožých potomků mi padlo oko "náhodou" na matriční záznam z r. 1850. Byla zde křtěna jakási Magdaléna (Majdalena) Strnadová, dcera Terezie Myslivcové a Jana Strnada, která se narodila na velkostatku v Hubenově čp. 1.

Zvědavost mi nedala a proto jsem se vydala pátrat po případném zápisu o uzavřeném manželství. Povedlo se. Na počátku r. 1845 uzavřel sňatek v Jan Strnad, stár 40 roků, s Terezií, nemanželskou dcerou Marie Myslivcové (všichni jmenovaní pracovali v té době v Hubenově).

Jsou tedy objasněny dvě záhady. Manželství s Janem Strnadem se týkalo mé pra-pra-prababičky Terezie a všechna ta divná místa byla patrně záznamem toho, kde momentálně pracovala při narození toho kterého vnuka. Podle matrik vystřídala patrně lokality - Hubenov, Vrhaveč, Javoří, Běšiny. Ve všech těch dokumentech je uveden ještě Běhařov čp. 9, ale ten se zatím jeví jako málo pravděpodovný (existuje seznam lidí obývajících jednotlivé chalupy, vytažený patrně ze sčítání lidu a zpracovaný Vladimírem Strnadem). Ze zápisů lze rekonstruovat to, že se o svou dceru Marii (provdanou za mého pra-praděda Josefa Vlčka) nestarala a nechala ji v péči babičky Marie (přesněji Marie Anny), která někdy po r. 1845 začala bydlet v běšinském špitále a jak už víme, dožila se tam oněch požehnaných 86 let. Jan Strnad asi nebyl ochoten či schopen starat se o cizí dítě, při polokočovném životě to možná ani nešlo. Nějaký kontakt však prbabička se svou matkou měla, alespoň matně tušila, kde se právě nachází. Kolem roku 1859, tedy v době narození Matouše, se možná stýkali i více - pracovali v té době na stejném panství, bydleli ve stejné vsi. Ale Vlčkovi se pak vracejí do Klatov, lze tedy spekulovat o tom, že společné soužití nebylo "tím pravým ořechovým". A vzhledem k tomu, že Vlčkové drželi hodně pospolu (na rozdíl od Myslivců), lze soudit, že to bylo vážné a jedna ze stran musela dát popud k rozchodu.

Momentálně velice intenzivně pátrám po tom, kdy a kde zemřel Jan Strnad, kde se narodil (málo čitelnou lokalitou je snad nějaké místo u Modlína na pocinovicku) a jak skončila Terezie sama. Platí stále to, že v běšinských ani v Týneckých matrikách není uvedeno úmrtí ani jednoho z nich mezi lety 1850 až 1898. Terezie tedy zemřela patrně po tomto roce. Zda měli více dětí, než nalezenou Magdalenu, jsem zatím také nezjistila. U jejího zápisu není uvedeno ani to, že by žádala o křestní list z důvodu sňatku, ani zde není poznámka, že by zemřela.

Pra-pra-prababička bude patrně genealogickým oříškem. Vím sice, po kom mám boty "z toulavého telete", ale kolem jejích osudů se záhady jen rojí.

Existenci Jana Strnada se podařilo dokázat. Kroužila jsem po matrikách jako sup a nakonec mi padl do oka nikoli Modlín, ale Mochtín (kdyby ti faráři nepsali nesmysly). A vedlejší vesnice Lhůta a Nový Čestín. Tedy nikoli okolí Pocinovic, ale téměř za humny Klatov. O to horší... zjistit, kam tato místa matričně spadala. Nakonec jsem po dlouhém hrabání přece jen na něco přišla:
  • Jan Strnad se narodil 7.5.1798 v Novém Čestíně čp. 1 (asi se jednalo o velkostatek) rodičům Janovi (byl pasákem) a Anně, dceři Víta Lesa ze Lhůty
  • Josef Strnad, jeho bratr, se narodil tamtéž 18.6.1799
Po těchto dvou lakonických záznamech nikde nic, ani mezi úmrtími ne, rodina se patrně odstěhovala (či byla odstěhována, jednalo se o poddané). Janovi v době sňatku tedy nebylo udaných 40 roků, ale již 47. Ale matriční zaokrouhlování nepřekvapí, deset let sem či tam... žádná chyba. Horší je, že Jan zemřel neznámo kde, matriky mlčí.