Úterý, 23.7.2013

6. srpna 2013 v 15:13 | Darina |  Brod nad Tichou 2013 - tábor

Ráno jsem vypadla do Plané. Geocaching je dobrý způsob, jak si osahat místo. Co říci o tomto městě pozitivního? Malé, chátrající (včetně městské památkové zóny), zámecký park jedna džungle, zámek jedna ruina… Centrum daleko od nádraží. Hned na začátku jsem zakufrovala v šílené džungli u rybníka pod zámkem a padala na mne deprese z devastované krajiny. Pak se mi ale rozsvítilo a hledané kešky jsem rychle našla. S gustem jsem si obešla plánské kašny a nakonec vyšplhala na rozhlednu na Bohušův vrch. Cestou jsem nepotkala živáčka. Byla tu jen krajiny, vrchy, zvlněná pole a louky, sem tam les, slunce svítilo, až to praštělo, na cestě se bělal písek. Krajina a já… Byla jsem šťastná.

To bylo asi vše, co se dalo dělat. Seděla jsem pak nějaký čas na nádraží a chladila se. Vedro bylo docela úmorné. Vlakem po poledni jsem se vrátila do tábora. Doprava tu příliš čilá není. Žít mimo město bez auta se tu asi také nedá. Nic pro socky, jako jsem já.

Odpoledne se šli kluci koupat a já si užívala ještě chvíli samoty. Prozkoumala jsem faru. Je to takový k dokonalosti dovedený Turnov. Ale tady se (na rozdíl od Turnova, ale to už mě trápit nemusí) žít dá - a pohodlně. Vše je tu uděláno dobře, bytelně a účelně. V podkroví je obrovská půda a sociální zařízení. O patro níže se nacházejí 3 menší pokojíky, obývák zařízený v trochu historizujícím stylu a ložnice. Nechybí koupelna s vanou. Polovinu přízemí tvoří technické zázemí, dílna, spíž, úklidová komora a vchod do hlubokého sklepa. Druhou polovinu kuchyně, za ní ještě pokoj a obrovská koupelna. Je tu dost místa pro všechny včetně hostů a dveře jsou tu otevřené. V tyto dny jsme zde sami, Chroustal se stará domácím o zalévání květin, já o zavírání oken. Na odpolední siestu byla jako dělaná pohovka v obýváku. je zde příjemný chládek, dá se tu natáhnout a číst či podřimovat.

Vstávám brzy. Ráno v 7.30 (pokud už nejsem pryč) mne totiž pravidelně budí vlaštovčí nálet. Je to jasné. Pod vyhřátou střechou se vždycky nějaký ten hmyz schovává a vlaštovky královsky snídají. Jen… jednak zanechávají vizitky na podlaze (potvůrky), druhak je jedna z nich docela bojácná - dovnitř sice vletí s přehledem, ale když si mne všimne ve spacáku pod oknem, ven už to nejde… A tak musím vstát a přejít ke dveřím, aby mohla, holka jedna, klidně vyletět ven. Rituál se s neměnnou pravidelností opakuje po celou dobu tábora.

Odpoledne odjel Pára, škoda. Nějak jsme se nestihli srdceryvně rozloučit. Budu to muset někdy napravit.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama