Sobota, 27.7.

14. srpna 2013 v 15:34 | Darina |  Brod nad Tichou 2013 - tábor


Další z volnějších dnů. Kluci se chystali na letecký den do Plané (což bych si asi v tom vedru moc neužila). Já jsem naplánovala odlovení kešek v Tachově. Pojala jsem to velkoryse a vyrazila brzy ráno. Měla jsem vlastně kliku. Paleček jel přes půl kraje do Hrádku u Sušice na svatbu. Pif nás oba hodil do Plané na vlak a v rozmezí dvou minut se Paleček odřítil směrem na Plzeň a já odsupěla žlutou regionální příšerkou do Tachova. Dopravní ruch tu o víkendech není opravdu nic moc.

Byl pěkný den a sliboval parno. Začala jsem s průzkumem města u mohyly. Smutné místo. Připomínka těch, kdo zde skončili na sklonku války při pochodu smrti. Ro místní mládež asi zašívárna, kde se dá kouřit, popíjet a dělat nic.

Odtud jsem pak postupovala po okraji města a podél řeky, až jsem našla vstup do Knížecí aleje. Zámecký park je rozsáhlý a vcelku dobře upravený. Takhle brzy ráno tu nebyla ani noha. Našla jsem svou kešku a vydala se do centra. Tam jsem se trochu vyznala, v Tachově jsem už byla, byť je to pár let a byť to bylo na skok. Obdivila jsem náležitě kostel (tady jsem zaznamenala jediný neúspěch), kostelík Máří Magdalény a místní židovský hřbitov, kde je hrob zázračného rabína. Odtud jsem pak stoupla přes kdysi moderní sídliště na pláně, odkud jsou zajímavé výhledy na město. Bylo docela vedro a já navíc ještě zakufrovala v dost složitém terénu. Skalky, kopřivy, kopečky, stráně, roklinky… ale nakonec jsem se bez úrazu vyšplhala na silnici a po ní seběhla zpět do centra.


Bufet na náměstí, který inzeroval internet zdarma, měl zavřeno. Otevřené tu bylo jen informační centrum, kde mě k počítači na chvilku pustili (potřeboval jsem zalogovat tu haldu keší, co jsem ulovila od počátku tábora). Dobře jsme si popovídali - dozvěděla jsem se například, že místní Náměstí svobody se za války jmenovalo Adolf Hitler Platz (informace, která potěší jistě ty členy oddílu, co se zajímají o dějiny 2. světové války).


Pak jsem se šla ještě jednou podívat ke kostelu - ne, nenašla jsem. Navíc mě rozčiloval pes u vedlejšího domu, který se mohl pominout vždy, když jsem se přiblížila na jeho hlídací vzdálenost. Nechala jsem to tedy být a šla ulovit poslední kousek - mysteku o placení daní do širšího okolí místního finančního úřadu. Dík tomu jsem objevila Tesco a koupila i nějakou svačinu. Dolů k nádraží jsem seběhla pár minut před odjezdem vlaku zpět. Stejně jsem ale v Plané čekala, nechtělo se mi moc v tom parnu šlapat.


Mobilem na dálku jsem řešila spuštění naší keše v Nýrsku, vypadalo to, že by se to mohlo povést (opravdu, 1.8. byla zveřejněna).


Vrátila jsem se na tábořiště stejně dřív než kluci. Využila jsem čas k před-přípravě večeře, ale také k osprchování a praní. Když jsem byla v nejlepším (naštěstí už po sprše) s náručí plnou mokrého prádla, zjevili se na louce (kde se vzali, tu se vzali) lidičky ze střediska. Přátelská kontrola. O generaci mladší, než ty, které jsem znávala. Čas jde dál, ale možná je to dobře. S trochou rozpaků jsem je poslala za oddílem na koupaliště (byť jsem v té chvíli měla chuť poslat je trochu jinam) a dokončila praní. Aby těch mimořádek nebylo málo, poté se kolem začala potloukat i ona německá dáma (byla neškodná a užívala si tu dovolené) a do třetice přijel otec Jaroslav, od Kříže. To jsem už byla naštěstí ve zkulturněném stavu. Jako poslední dorazil večer Paleček s balíkem dobrot.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama