Předfinále (31.7. a 1.8.)

16. srpna 2013 v 15:43 | Darina |  Brod nad Tichou 2013 - tábor

Následující dva dny jsem trávila v táboře. Byly do jisté míry klidnější. Z druhé strany však byly nabity událostmi. Boj o orlí pera přituhuje. Pořádně. Mervin už to měl odmlčením a hladovkou v kapse. Další v pořadí a nejblíž cíli byl Chroustal.

Ukázalo se však, že nejproblematičtější není ani to mlčení, jako těch 24 hodin venku a být nespatřen nikým. Bylo marné dávat dobré rady ve stylu: oheň a spaní si budujte za obzorem; nezdržujte se na místech, kde vás čekají; pohybujte se opatrně; snažte se předvídat, co asi tak vaši lovci udělají; počítejte s tím, že zvuk se nese daleko a můžete tábor sledovat nejen zrakem; počítejte s tím, že světlo je vidět na kilometry…

Chroustala poprvé potkali v lukách. Podruhé nás málem převezl. S postupující nocí se stáhl na faru a spal hezky pod střechou. Všechno by to bylo bývalo dobré, kdyby… Za prvé, kdyby se pohyboval tiše, což v domě, kde vržou dveře a skřípou prkna v podlaze, jde trochu obtížněji. Za druhé, kdyby si vybral pokoj, z něhož by přece jen mohl sledovat cvrkot v táboře. Vybral si sice ten nejzastrčenější (tudíž pravděpodobný), ale s okny na druhou stranu. Za třetí, kdyby dokázal odhadovat čas a vyplížit se ven v době, kdy měl tábor nástup. Za čtvrté, kdyby ho nepřemohla čtenářská vášeň. A tak jsme jen tak mimochodem milého Chroustala objevili, jak si lebedí v postýlce a spí jako andělíček. Počkali jsme, až se vyspinká do růžova… a podstrčili mu pod dveře papír, že je nám líto, ale že byl spatřen. Napotřetí šel na jistotu a našel si kdesi jakési křoví, z něhož de facto celou tu dobu nevylezl. Byl tedy druhým úspěšným adeptem.

Další, kdo zaútočil na získání této výzvy, byl Adam. Měl trochu smůlu, když měl odmlčeno 23 hodin a 30 minut, zazpíval si s námi omylem junáckou hymnu. To už bylo hodně nahnuté, ale ještě se to dalo celé stihnout, za předpokladu, že vyfičí do terénu a nedá se chytit. A mlčet bude cestou domů. Adam se na to připravil důkladně, vzal si maskáče, bundu, kuklu… skutečnost, že bylo nějakých +28 °C mu nedělala starosti. Vyrazil na cestu (což bylo už, myslím, v pátek).

Poprvé byl odchycen na vodárně, tedy na místě, kde každý z roverů musel předpokládat jeho výskyt. Bylo to snad 2 hodiny po tom, co začal, ohlásil tedy neprodleně další pokus. Táborové odpoledne strávil tábor velmi humorně. Adam byl objeven na protější stráni - pouhým okem. Ale aby si to lidé užili, střídali se na židli před jídelnou a dalekohledem sledovali Adamův pohyb. Hlásili pak jeho jednotlivé kroky. Když už to bylo neúnosné, rozhodli jsme se, že mu uspořádáme narozeninovou párty (ano, v tento slavný den dovršil 15 let) s balonky a přípitkem tak, aby pochopil, že už ho nějakých pár hodin máme v hledáčku. Dokonce se ho podařilo i vyfotit. Foto přes dalekohled je sice poněkud rozmazané, asi tak jako fotky yettiho v Himalájích, ale důkaz to je. Adam tak vyčerpal své pokusy a vysloužil si novou přezdívku (jen nevím, jaký bude pravopis): Yetti (variantně asi i Yeti, Jeti). Když se po neúspěchu vrátil do tábora, nejvtipnější hlášku k dění měl Jeník: "Oni tě sledovali, střídali se o dalekohled a říkali, co všechno děláš - a já tě neviděl čůrat!!! Bééé…"

Poučen tímto katastrofickým vývojem, šel to zkusit ještě Šipka. I jeho pokusy ztroskotaly. Poprvé proto, že si při stmívání rozsvítil při svém ukládání se do spacáku baterku - a zdaleka nebyl za obzorem. Jeho vysvětlení později znělo, že si přece musel odházet všechny ty šišky, co by ho tlačily do zad! (Proč ho to nenapadlo udělat za bílého dne, nevím.) Byl tedy polapen bez námahy a téměř ihned. Při druhém pokusu si aktivně odnesl z tábora dalekohled, aby nemohl být sledován - a potom koukal tímto přístrojkem dolů ze stráně na nás. Smůla byla, že sluníčko měl proti sobě a to ho spolehlivě prozradilo…

Vlažný pokus podnikl i Medard, ale vzal se, když zjistil, že 24hodinová hladovka je nad síly jeho žravého dospívajícího organismu.

Doufám, že se všichni neúspěšní adepti pokusí o odlov této výzvy na následujícím táboře. Lze se těšit na další humorné příběhy.

V tyto dny už také vrcholila celotáborová hra. Byl nalezen mrtvý šílený vědec, dle jeho zápisků kluci uvařili antivirus (nepátrám po tom, kdo umýval ten hrnec od těch děsivých ingrediencí). Pak proběhla etapa, kterou jsme pracovně nazvali: zmlať svého vedoucího… vypadalo to jako bitva papírovými koulemi (jichž byl drastický nedostatek) a složenými novinami. Zombíkům se nechtělo nějak moc umírat a tak se na ně vždy sesypala kupa kluků a mydlili je novinami hlava nehlava…

Další dobrodružná etapa byla noční. Původně mělo jít o plíženou v lese s cílem získat zpět odcizené zásoby. Mělo to celé jen několik malých vad. Kluci byli buzeni brzy po usnutí, byli tedy vyjukaní a mrzutí - ozval se i kvil a nářek, ale to se zvládlo. Druhou, podstatnější vadou, byla skutečnost, že les, v němž se mělo plížit, byl celkem hustý a znemožňoval bezpečný postup bez světla. Navíc směrem k ukrytému pokladu vedla přibližně jedna bezpečná cesta, ostatní končily v podrostu, vysoké trávě či na docela příkrém svahu. Lovci, kteří měli původně vyřazovat hráče ze hra tím, že na ně posvítili, nakonec předstírali totální hloupost a slepotu a spíše svítili klukům na cestu (a modlili se, aby se někdo o něco nepřerazil). Byl sice vydán přísný zákaz rychlého pohybu, ale stejně to kdosi nevydržel a pokusil se v tom terénu běhat. Ale hru hodnotím jako úspěšnou - všichni přežili a nebylo žádné zranění. Super, ne???

A už se kvapem přiblížilo finále, ale to až v dalším povídání.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Paf Paf | E-mail | 27. srpna 2013 v 14:45 | Reagovat

wohou! tak tenhle díl je asi nejvtipnější, holt Jeníkova hláška mě opět dostala :D A roverská tragikomedie, co dodat :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama