Pravidla

16. května 2013 v 20:09 | Darina |  Ne-vážně
Po delší době jsme zase měli v práci Poradu. Čekalo nás na ní seznámení s novými pravidly ohledně počítání studento-hodin. Ba co dím, s PRAVIDLY.

Že nevíte, co jsou to studento-hodiny? To je jednoduché. Vysokoškolský pedagog není odměňován podle počtu odučených hodin, ale podle počtu studento-hodin. Čím více studentů učí, tím je kvalitnější. Úvaha je to vcelku dobrá, předpokládá ovšem maličké ale... které spočívá v tom, že na naší alma mater neexistuje možnost hlásit se na cvičení či přednášku k určitému pedagogovi, ale na předmět. Navíc v době, kdy si studenti předměty zapisují, není známo, kdy a kde bude ten daný konkrétní a jimi zvolený předmět probíhat. Studenti se zatím nenaučili vznešenému umění bilokace, proto z předběžně zapsaných většinou pedagog v reálu vidí něco mezi 30 a 50 procenty. To zatím jen tak na úvod.

Pravidla se týkala vylepšeného výpočtu studento-hodin, protože někde nějaká moudrá hlava přišla zajisté na to, že ti pedagogové, kteří se brodí úskalím výuky základních povinných předmětů, by mohli mít těch studento-hodin příliš mnoho. Z již tak dost ztenčeného balíku ministerkých peněz by se pak zákonitě nedostalo na ty, kteří ekonomickou motivaci považují za tu jedinou správnou, kolem které se točí svět i přilehlý vesmír.

Nábožně jsme tedy naslouchali inovaci Pravidel. Za prvé jsme se dozvěděli, že studenti přes počet 30 nebudou započítáváni. Prima. Je tu jen jedna taková maličkost. Pokud jde o velikost studijních skupin, tu neurčují pedagogové, ale někde někdo jiný a jinde. Většinou dostatečně žertéřsky. Soudím tak z toho, že mi jsou většinou přidělovány studijní skupiny o průměrném počtu 35 lidiček - standardně do učebny s 20 počítači. A pedagogu, starej se, jak to odučíš! Minulý semestr mi sudenti seděli i na okenních parapetech a nosili si vlastní notebooky. Smůla, tohle se mi teď už nepočítá!!!

Dalším Pravidlem v Pravidlech je skutečnost, že student, který nedosáhne na zápočet, je celkově započítávám jako 1/4 studenta. Ten, kdo toto Pravidlo stanovoval, si zajisté neuvědomil, že student, který nedosáhne na zápočet, je v devadesáti procentech případů člověk, který se neměl pokoušet o studium vysoké školy, který pravidelně narušuje chod výuky dotazy, které jsou často mimo kontext probíraných témat, který spotřebovává dvojnásobek sil, trpělivosti a vynalézavosti pedagoga, aby počátkem prosince zjistil, že jeho pokus studovat vysokou školu je opravdu zmýlená a k úlevě všech jednoho rána zmizí a už se neobjeví.

Ve zbývajících deseti procentech se jedná o cizince, který se na vás celý semestr mile usmívá a chápavě přikyvuje, abyste při zápočtovém testu zjistili, že vám nerozumí ani slovo a že se o to vlastně ani nesnaží, protože svého cíle (rozuměj: víza pro ČR) již dosáhl.

(Když to vše píši, přemýšlím, zda tvůrce tohoto Pravidla vůbec kdy učil.)

Třetí Pavidlo nás uvedlo do toho, že repetenti také nejsou celým studentem, anobrž právě opět jen 25 %. Nevím, zda to uráží repetenty. Asi by mohli protestovat, protože je dozajista narušena jejich úcta a vážnost a jejich lidská práva jsou tím dotčena. Repetenti opakují proto, že studium ročníku v řádném období dvou semestrů nezvládli. Příčiny mohou být různé - od nemoci či úrazu přes tíživou sociální situaci až k tomu, že studium stojí na okraji jejich zájmu. Konečně, jsou mladí a není kam spěchat! Představa, že repetent bude v předmětu, který opakuje, excelovat, je přinejmenším komická. (Kdyby v předmětu exceloval, nemusel by jej opakovat to dá přece zdravý selský rozum!) Směrem k pedagogům je vyslán jednoznačný signál, že repetenti jsou nežádoucí. Vzhledem k tomu, že normální pedagogo nemá žádné páky na to, aby se neúspěšný adept nezapsal na předmět znovu, je cílem nevyrábět repetenty.

Rozumíme-li tomu dobře, měl by se takový správně motivovaný vysokoškolský pedagog snažit o následující strategii:
  • všechny studenty studijní skupiny přesahující počet 30 sprovodit ze světa, pokud možno v 1. týdnu semestru (započítají se mu aspoň ty čtvrtiny), bude muset ovšem naslepo odhadnout, kteří studenti jsou neperspektivní
  • jakýmkoli způsobem si při rozdílení poslucháren pro paralelní výuku předmětu zajistit posluchárnu, do níž se vejde 30 studentů (při výuce v menší posluchárně je handicapován, protože nedosáhne svého maximálního počtu studento-hodin)
  • neprodukovat repetenty, tj. shovívavě každému na konci semestru namalovat do indexu zápočet či nejhorší možnou známku, protože tak je to pro něj (a potažmo i pro instituci) ekonomicky výhodné
Má to všechno několik malých háčků a otazníků:
  • Smí při tomto zadání Pravidel pedagog po svých studentech ještě něco vyžadovat?
  • Má cenu, aby při tomto nastavení Pravidel vyučoval člověk? Nestačí místo pedagoga instalovat obdobu nápojového automatu - hodíte minci a vypadne zápis do indexu?
  • Má cenu hájit ještě něco jako stavovskou čest? Protože - budete se divit - jsou ještě na světě pedagogové, kteří to nedělají pro peníze (to by už dávno vydělávali těžké balíky v komerční sféře)
  • Nikdo se zatím netrápil otázkou, jak Pravidla dlouhodobě poškodí pověst instituce, která je zavedla (brzy se rozkřikne, že nestojí za nic a že i když je to "dávačka", může naše slavná alma mater brzy dosáhnout podobné pověsti jako plzeňská práva)
  • Nikdo se zatím netrápil otázkou, co se stane, až jednou nekvalitně připravený absolvent někde nějak omylem něco špatně spočítá. Dějí se pak, žel, takové věci, že padají mosty, vykolejují vlaky, hoří továrny a umírají lidé.
Tímto způsobem dosáhne pedagog téměř maximálního komfortu a bude se moci věnovat jiným sférám zájmu, např. bádání, od nějž ho výuka stejně jen rozptyluje. Bude-li mít štěstí, možná se stane tvůrcem Patentu či dosáhne podobných významných odborných výsledků. Možná jen... nebude pedagogem.
Poznámka: Text, který jste přečetli, je a má být satirou. Shledali-li jste v něm podobnost se situací, která je vám důvěrně známa, jde o podobnost čistě náhodnou.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama