Homilie 4. neděle po Zjevení (2009)

11. dubna 2013 v 22:52 | Darina |  Homilie
Texty: Dt 18,15-20; Ž 111; 1 K 8,1-13; Mk 1,21-28

Téma, o němž chci mluvit, tady nakousl nevědomky minulý týden Bendy. Jde o jeden z jednotících motivů textu: prorok. Máme v hlavě možná mnoho představ o tom, kdo to prorok je. Asi nás docela otravují proroci lepších zítřků dnes, kteří nám zvěstují, že naše spása je či není v radaru v ekologii, ve zdravé výživě, ve spotřebě určitého zboží a nevím, v čem ještě. Možná nás otravovali i proroci lepších zítřků před pár lety, kteří nám tvrdili, že realizací ráje na zemi a la Marx, Engels, Lenin, Stalin, Che Guevara či Milouš Jakeš… se tu jednou budeme mít líp. Tak tato kategorie proroků nám asi příliš nepomůže. Podobně ani různí proroci konce světa, který zatím nenastal, nám nebudou příliš platní.

Zalistujeme-li biblí, zjistíme ovšem, že ani ona nám to neulehčí. Pokud jste kdy četli, co na Boží pokyn vyváděl takový Jeremiáš nebo Ezechiel… nu, v současnosti by měli jistý pobyt v jedné z tichých útulných léčeben, stálý přísun léků na utlumení a vůbec… Ale dobře, to byly starozákonní doby, jiná kultura. Co době Ježíšově? Nevím, jak moc sympatickou postavou je pro vás Jan Křtitel, ale z biblického líčení to nebyl dvakrát příjemný společník. Vždycky vymákl to, co ti druzí slyšet spíše nechtěli… pravda, jeho životní styl byl zdravý (jen to zkuste nalovit si lučních kobylek na pořádný oběd). Apoštol Pavel o prorocích něco věděl, zahrnuje proroky jak do seznamu charismat, tak do seznamu služeb. A kdo někdy zalistoval Didaché, ví, že i ta se o prorocích ještě zmiňuje. Docela benevolentně. Církev se později radši začala tvářit, že něco takového není, že proroci vzali za své s dobou apoštolskou a dnes - máme přece Písmo, no ne?

Jenže… možná, podobně jako já, máte trochu jiné zkušenosti. Možná se vám už někdy stalo, že v určité situaci kdosi řekl cosi, co bylo zdánlivě zcela obyčejné a přesto… těch pár slov či vět zapadlo do kontextu vašich životů a přineslo něco nového - nasměrování, povzbuzení, pohled…

Mně se něco takového stalo kdysi, když jsem byla po skoro ročním marodění s urvanou achillovkou v lázních. Sotva jsem tehdy pajdala. Sice už bez francouzských holí, ale ujít kilometr byl pro mě nadlidský výkon. Tehdy jsem se asi 2 hodiny škrábala asi 1,5 km na kopec k nějaké hospůdce či podobnému objektu. Dolezla jsem tam zcela groggy. A na lavičce tam seděl děda. Nevypadal moc pohádkově, ale nebyl to ani takový ten hospodský filozof. Dlouho jsme mlčeli a dívali se do údolí a on pak prohodil něco o nevzdávání se. V podstatě asi banální věta. Ale mně nějak do mých úvah, očekávání a otazníků zněla nějak jinak. O velké naději, o tom, že budu, když ne běhat, tak aspoň normálně chodit.

Prorokem ad hoc se tedy asi může stát každý. V bibli se dokonce dočteme, že i ta Balámova oslice… Každý… tedy i kdokoli z nás? To už je trochu nářez. To jde takto na tělo a člověk začne přemýšlet, že by to mohla být docela velká odpovědnost. Když si představíte, že podobně jako apoštol Pavel to, co řeknete nebo napíšete, by mohlo ovlivňovat druhé lidi dalších 2000 let. Že můžete někomu zkomplikovat život, zabouchnout dveře, nebo ho osvobodit - podobně jako Ježíš, který v dnešním evangeliu vystupuje mimo jiné i v roli proroka.

O tom, jak vypadá prorok z Božího úhlu pohledu, říká něco 1. čtení. Má být jeho mluvčím. Má mluvit Boží slova. Líbí se mi v tomto kontextu anglická vazba speak for… Je trochu silnější, než jen naše obyčejné mluvit. Pokud to bude prorok dělat, má zaslíbené, že za ním stojí sám Bůh silou své autority. Pokud to ale dělat nebude, odsouzení je jednoznačné a až… kruté. Žádná legrace.

A teď něco na závěr. Každá takováhle promluva by měla mít aplikaci. Nějaký návod… jak to vlastně má být, co s tím dělat. Já to zkusím tentokrát jinak. Jsem kantor, tak toho využiji a dám vám domácí úkol.
První otázka: Stáli byste vlastně vůbec o to být Hospodinovým prorokem? Přesto, že Písmo říká (třeba právě na příkladu Jeremiáše), že to není žádný med.

Druhá otázka: Jaké předpoklady byste pro to museli splnit? V čem to vlastně spočívá? Kde je to tajemství? V tom, že prorok má nadpřirozený zdroj informací? V moci nad druhými? Ve vztahu k Bohu? Co to tedy vlastně Bůh po nás chce?

Přeji vám, aby vám ty otázky nedaly pokoj a přinesly něco nového. Amen.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama