Matka je vždy jistá? (4. generace)

8. ledna 2013 v 15:13 | Darina |  WLCZEK
Říká se, že matka je vždy jistá, otec nejistý. Na to, že toto přísloví nemusí platit beze zbytku, jsem přišla ve chvíli, kdy jsem se dostala k poněkud tajemné osobě pra-prababičky Marie.

Přístup k její osobě mám jen zprostředkovaný, v době, kdy jsem se narodila, sice žila ještě moje babička, ale o své prarodiče přímo nepoznala, zemřeli, když byla ještě hodně malá. Jméno pra-prababičky figuruje na křestních listech jejích dětí a vnuků. A tam se právě objevuje ona záhada.

První písemnosti, které se mi v souvislosti s její osobou dostaly do ruky, jsou opisy křestních listů z roku 1942. Tehdy se musela dokazovat čistota rasy. Árijský či jiný původ rozhodoval o životě či smrti. Dalo by se předpokládat, že hitlerovský byrokratický systém odvede v této souvislosti precizní práci. Ale chyba lávky! Zde tedy začalo moje pátrání po tom, kdo vlastně byla moje pra-prababička - a odkud. Už v těchto písemnostech bylo možné najít několik variant. Pouze v jednom se shodují. Byla to Marie. Když jsem teď začala listovat matrikami a dohledávat křestní listy jejích dětí, paleta možností se ještě rozšířila. Abyste měli představu, měla jsem na výběr celou škálu možností:
  • Marie Myslivcová z Běšin
  • Marie Myslivcová z Běhařova
  • Marie Myslivečková z Běhařova
  • Marie Strnadová z Běhařova
  • Marie Myslivcová, provdaná Strnadová, vdova po Janu Strnadovi (jako rodiště alternativně uvedeny Běšiny i Běhařov)
  • Marie Myslivcová z Hubenova (spadá pod Běšiny)
Přidejme k tomu ještě variantní psaní jména Myslivcová jako Mysliwetz, Misliwetz, Mislivec - a o zábavu bylo postaráno.
Začala jsem tedy pátrat. Šla jsem na to nejprve nepřímo. Hledala jsem křestní list svého praděda. Musel mít přece jednu matku, no ne? Začátek nebyl až tak příliš složitý. V indexu narozených vedeném k matrice uveden byl. Jen... jeho jméno bylo vepsáno mezi řádky. Jako genealog začátečník jsem ještě nepojala podezření, že se tu odehrálo něco, co je hodno zvláštní pozornosti. Na to jsem přišla o chviličku později, v matrice s příslušnou signaturou. Čekalo mě tam opravdové překvapení (genealogové profesionálové již tuší Usmívající se). Můj milý pradědeček se narodil jako nemanželský a byl legitimován dodatečným sňatkem o rok později. A sňatek se uskutečnil v Běšinech. Tohle byla zajímavá stopa. Vydala jsem se po ní, jak jen rychlost internetového prohlížeče stačila.

Ne, skutečně jsem nepodezírala pra-pradědečka, že by svedl cizí manželku, v době narození syna mu bylo 21 let. Stejně tak jsem si řekla, že stopa vede asi skutečně do Běšin, přece jen bylo v tehdejší době stále ještě zvykem, že se sňatek uzavíral v rodišti nevěsty. Virtuálně jsem se tedy vydala hledat oddací list pra-pradědečka. Byl to skutečně zásah! Matriční zápis (poté, co jsem rozluštila naprosto příšerný škrabopis venkovského faráře, kterému bylo německé psací písmo stejně cizí jako české) mi prozradil, že byli oddáni Josef W. s Marií Myslivcovou, nemanželskou to dcerou Jana R. (tato informace musela být ve všeobecné známosti, ale v křestním listu zdokumentována není) a Terezie Myslivcové, která byla také čísi nemanželskou dcerou. To však nebylo vše. Další důležitou součástí zápisu bylo svědecky ověřené prohlášení, že otec ženicha se sňatkem souhlasí - problémem tu byla nezletilost nevěsty. Tím padla doměnka, že by pra-prababička Marie byla vdovou. To ve svém krátkém životě nemohla stihnout. V matričním zápisu byl její věk uveden přibližně na 20 let. Zbýval tedy poslední krok, najít zápis v matrice křtů.

Ani tento poslední krok nebyl jednoduchý. Index narozených pod písmenem M sešrotoval zub času a nedalo se z něj vyčíst nic, natož najít odkaz na příslušnou matriku a list. Nebývalo, než se obrnit trpělivostí a projít hezky jeden po druhém matriční zápisy - pro jistotu v rozmezí let 1832 (což byl rok, který se jaksi záhadně tradoval v rodinném archivu, ale byl asi stejně spolehlivý jako onen vdovský stav) až 1838. Šlo to pomalu, ani pan farář z před dvaceti let neměl sklon ke krasopisu. Ale nakonec se podařilo. Seznamte se tedy s mojí pra-prababičkou Marií Myslivcovou, narozenou 18.8.1838 v Běšinech, která nebyla vdovou po Janu Strnadovi, ani se nenarodila v Běhařově či v Hubenově. Ale stejně to byla chudák holka; z křestního zápisu je jasné, že místem narození byl místní špitál či chudobinec. A otec, i když bylo jeho jméno známé, dítě nelegitimoval sňatkem, ani se k němu před svědky nepřihlásil. Kdo to byl? Vážený a ženatý měšťan, který si jen tak nezávazně užil? To matriční zápisy neprozradí a tento otazník už zůstane otazníkem navždy.

Co dodat? Kde a jak se vzal Běhařov, to ještě dovedu pochopit. Názvy obou vesnic jsou od B a číst staré texty vyžaduje cvik. I ten Hubenov bych ještě skousla, Mariina matka Terezie se mohla živit příležitostnou prací či žebrotou v okolních osadách spadajících pod Běšiny. Ale kde se vzal Jan Strand, na to jsem zatím nepřišla. Možná se jen spěchající úředník v době válečné vřavy přehlédl o nějakou tu kolonku - a mystifikace byla na světě. Možná... kdyby se přehlédl jinak a nešťastněji, neobhájili by mí předkové nežidovský původ a já bych dnes nepsala tento blog.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama